Štukování vnitřních stěn

V tomto článku popíši, jeden ze způsobů štukování stěn, který preferuji já. V minulém článku byly stěny omítnuty jádrovou omítkou a nyní je na řadě finální úprava povrchu stěn pomocí vápenné štukové omítky neboli štuku.

 Štuk nebo-li štuková omítka se skládá z jemného písku a vápna. Venkovní varianta navíc obsahuje i trochu cementu, čímž získá na pevnosti.

Štuky se dělí podle hrubosti pískových zrn, které obsahují. A to od 0,3 do cca 1 mm, přičemž hrubší štuky se zpravidla používají na venkovní stěny. Dále jsou ještě štuky s příměsí sádry vyznačující se rychlým zatvrdnutím a větší pevností, ale jsou i o dost dražší.

Já osobně používám štuk Cemix 033, který má zrnitost 0,7 a mě nejvíce vyhovuje (na rozdíl od jemných, vyloženě vnitřních štuků se zrnitostí 0,3 a 0,5mm). Svou zrnitostí se Cemix 033 blíží k venkovním štukům, ale je to tzv. univerzální (a svým způsobem unikátní, protože žádný jiný výrobce nenabízí tuto zrnitost).

Povrch se před štukováním musí připravit. Tedy nově omítnuté stěny je vhodné stáhnout zednickou lžící nebo kovovým hladítkem, aby se odrolily případné hrboly a uvolnily vystupující kamínky. Pokud se bude „přeštukovávat“ původní omítka (jako v mém případě), je třeba její povrch nejprve natřít penetrací.

Poté se již na plastové hladítko dá rozmíchaný štuk (tak akorát hustý) a nanáší se postupně na stěnu. Pokud se štukuje i strop, je samozřejmě mnohem lepší začít jím. Na obrázku je štuk částečně nanesený na stěnu v naší chodbě.

Jakmile je nanesen celý povrch stěny (závisí na rychlosti zasychání naneseného štuku), musí se počkat, dokud štuk „nezavadne“. Tedy dokud není tak akorát, ani mokrý (to nejde uhlazovat), ani suchý (musí se více namáčet a více se odírá hladítko).

Po „zavadnutí“ štuku se hladítkem (buď s filcem nebo s molitanem) začne krouživými pohyby povrch uhlazovat. Filc/molitan se podle potřeby máčí ve vodě, aby uhlazování šlo lépe. Povrch se musí uhladit do jednolité podoby.

Na obrázku je vidět finální úprava stropu v naší chodbě.

A na posledním obrázku je z poloviny vyštukovaná chodba. Po vyštukování druhé poloviny stačí už jen vymalovat a je hotovo.

Štukování není rozhodně žádná těžká práce. Je to spíš „piplačka“, která zabere dost času, aby konečné dílo vypadalo k světu. Jelikož štuk je na rozdíl od omítky viditelný, je dobré, když není práce odfláknutá.