Přilepit k sobě dva kusy dřeva potřebuje čas od času každý kutil. Vybrat si správné lepidlo nemusí být věda – stačí zohlednit druh lepeného spoje, míru jeho namáhání a podmínky, kterým bude vystaven.
Základní typy lepidel
Lepidla na dřevo můžeme rozdělit podle jejich odolnosti vůči vlhkosti okolního prostředí.
Bílá lepidla
Lepidla s označením D1, D2 a D3 jsou hustá disperzní lepidla na bázi polyvinylacetátu (PVAC). Mají bílou barvu a po vyschnutí vytvrdnou a zpevní tak lepený spoj. D1 a D2 nejsou nikterak odolná proti vlhkosti a proto se hodí pouze do interiéru. Nejsou ani určena pro lepení namáhaných spojů, takže najdou využití například při slepování třísek a lepení drobných dekorací z dřeva, papíru a textilií.
Do míst s vyšší vlhkostí, jako jsou koupelny, sklepy či spižírny, už je třeba použít lepidla D3, která odolávají dobře vlhkosti. Není však vhodné je vystavovat přímému působení vody a velkému kolísání teplot, proto je nemůžete použít k lepení venkovních předmětů.
Aby bílé lepidlo dobře fungovalo, nesmí být spoj mastný a musí co nejlépe přiléhat k sobě. Bude-li mezi lepenými plochami příliš mnoho dutin, lepidlo tento volný prostor sice vyplní, ale po seschnutí se bude drolit a vypadávat.
Žlutá lepidla
Lepidla s označením D4 jsou tekutá lepidla na bázi polyuretanu (PU). Mají hustou medově žlutou až jantarovou barvu. Jsou odolná proti vlhkosti i vodě a nejpevněji drží lepený spoj. Při svém vytvrzování a schnutí nabývají na objemu (o 10-25%) a dokážou tak vyplnit i drobné nerovnosti lepeného spoje. Tato vlastnost je však také jistou nevýhodou, neboť na okrajích spoje lepidlo vypění a musíte ho odstranit. Odměnou za náročnější práci vám však bude pevný spoj, odolávající povětrnostním podmínkám i silnému zatížení. PU lepidla se používají na lepení venkovního nábytku, noh od židlí nebo naštípnutých dřevěných násad.
Klih
Pro úplnost zmiňme ještě kostní klih, organické lepidlo, které se používalo na lepení dřeva v dávných dobách. Dnes se s ním ještě lze setkat při restaurování historického nábytku nebo lepení hudebních nástrojů. Pokud jej budete chtít použít, rozhodně si připravte respirátor, neboť klih při přípravě odporně zapáchá. Výhodou kostního klihu je vysoká přilnavost a opětovná rozebíratelnost spoje (klih lze rozpustit v horké vodě).
Ani málo, ani moc
Kolik použít na lepený spoj lepidla? Řiďte se zdravým selským rozumem a lepidlo na spoji rozetřete tak, aby ho pokrývalo celý. Použijete-li lepidla málo, nebude spoj dostatečně pevný a budete muset časem lepit znovu. Použijete-li lepidla naopak příliš mnoho, zbytečně jím budete plýtvat a při nedostatečné fixaci se vám může lepený spoj posunout.
Fixování spoje
Poté, co přiložíte lepená dřeva k sobě, zpevněte je tak, aby bylo zasychající lepidlo pod tlakem. To vám zaručí, že se slepované předměty vlastní vahou neposunou a lepidlo vyplní každou mezeru lepeného spoje. K zafixování použijte praktické pružinové či truhlářské svorky . Zatímco vytlačené bílé lepidlo můžete setřít ihned hadříkem, polyuretanové lepidlo vypění až po nějaké době. S jeho odstraněním však počkejte do chvíle, než částečně ztvrdne. Zpočátku je totiž příliš měkké a špatně se odstraňuje. Po několika hodinách je nadbytečné lepidlo dostatečně pevné, aby šlo odříznout odlamovacím nožem nebo odseknout dlátkem. Pokud si s přebytečným lepidlem neporadíte včas, ztvrdne natolik, že je jeho odstranění velmi obtížné.
Mnohá lepidla vytvrdnou již po čtvrthodině nebo hodině, ale spoj není ještě pevný. Máte-li možnost, nechte zafixovaný spoj pod tlakem celých 24 hodin.
Uchovávání lepidel
Aby vám lepidlo vydrželo co nejdéle, uchovávejte ho v chladu, suchu a tmě. Mnohým lepidlům lze prodloužit životnost skladováním v chladničce. V takovém případě však před lepením nezapomeňte počkat, až se vyrovnají teploty lepidla a lepeného materiálu. Lepidlům velmi škodí přímé sluneční paprsky, a zamrzání i opětovné rozmrzání je dokáže naprosto znehodnotit.
Může se hodit: lepidla a stavební chemie
Pro blog promistry.cz napsal Zbyněk Dach
.png?1625734914)
.png?1625734944)
.png?1625735043)